Plicní hypertenze
Jedná se o onemocnění, které je způsobeno vysokým krevním tlakem v plicních cévách.
Plicní hypertenze je definována jako střední tlak v plicnici > 20 mm Hg v klidu. Dlouho trvající a neléčený vysoký tlak v plicních cévách vede ke zhoršení práce pravé komory srdeční. To se může projevovat pocity nedostatečného množství vzduchu (dušnost), bolestmi na hrudníku, otoky dolních končetin, nechutenstvím, slabostí, stavy závratí až mdlob.
Plicní hypertenze postihuje malé plicní cévy. Na prvním obrázku je vidět zdravou plicní cévu s normálním průtokem krve. Více detailů následuje poklepáním na obrázek.
Další obrázek ukazuje postupné zbytnění svalstva cévní stěny, které vede k jejímu zužování, zvýšení tlaku v plicních cévách a snižování průtoku krve.
Vyšší tlak v plicních cévách způsobuje další zbytnění svalstva. Časem v těchto místech mohou vznikat krevní sraženiny.
Za posledních 30 let došlo k výraznému pokroku v komplexním přístupu k léčbě PAH. K tomuto pokroku došlo díky pochopení nových patofyziologických cest s následnou moderní farmakoterapií. Došlo také ke zlepšení screeningu rizikových skupin nemocných.
Důležité je vědět, že PAH nemá specifické příznaky, a proto se často rozpoznává pozdě. Nejčastějšími potížemi nemocných s PAH jsou progredující námahová dušnost a malá výkonnost.
Při podezření na PAH je kromě anamnézy a fyzikálního nálezu důležité provedení echokardiografického vyšetření. Klíčovým vyšetřením, které se provádí ve specializovaném centru, je pravostranná srdeční katetrizace. Ta umožní potvrzení přítomnosti PAH (nebo jiného typu PH) a dovoluje odhadnout prognózu. Součástí vyšetření je při potvrzení PAH i tzv. test plicní vasoreaktivity, který pomáhá určit vhodný druh léčby.
Vzhledem k tomu, že léčba PAH je složitá a vyžaduje časté hemodynamické monitorování, měla by zůstat omezena na vysoce specializovaná centra s dlouhodobými zkušenostmi s testováním reverzibility PAH. Tato centra by měla poskytovat i konzultační služby a pomáhat při diagnostice PAH.
